Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Nová registrace
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Kaple Božího hrobu na Maria Rast

Autor: Blahoslav Uhrovič | Datum: 4.11.2019 - 00:00 | Zhlédnuto: 437x

Seriál o sakrálních památkách a sochách Vešebrodska se tentokrát věnuje kapli Božího hrobu na poutním místě Maria Rast am Stein. S kaplemi Božího hrobu se setkáváme ve všech koutech Evropy, vyšebrodský Boží hrob je ale trochu jiný než ostatní...


Kaple Božího hrobu na Maria Rast

Kaple byla vybudována v roce 1898

Pokud se vydáme křížovou cestou, o které jsme si povídali minule, narazíme na jejím konci na kapli Božího hrobu. Toto místo symbolicky uzavírá Kristovu pouť na Golgotu a znázorňuje místo uložení jeho mrtvého těla. Kaple se nachází v bezprostřední blízkosti kaple Panny Marie, nad dnes již pouze ruinami výletního hostince Alexe Peckla. 

Kaple byla vybudována zřejmě ve stejné době jako ostatní kapličky Křížové cesty, tedy v roce 1898. Stavba má jednoduchý obdélný ráz se štítem a hlubokým obloukovým výklenkem. Je zbudována z kamenných kvádrů, neomítnutá, zdobená pouze štukovým obloukem a profilovanou kamennou římsou. Výklenek je dnes uzavřen skleněnou výplní a ve spodní části jsou umístěna dvoukřídlá dvířka. Architektura navazuje na okolní přírodní scenérii a plně ji využívá ke své funkci. Kaple je symbolicky součástí skalnatého výběžku, na kterém se tyčí kříž. Poutníka má tato kompozice alespoň duchovně přenést do Jeruzaléma – na místa posledních okamžiků života Ježíše Krista. Kříž na Golgotě je prázdný, protože Kristovo tělo bylo jeho přáteli sňato a uloženo do nedalekého hrobu ve skále, který
propůjčil Josef z Arimatie. Alespoň takto je každý návštěvník poutního místa Maria Rast am Stein vtažen urbanistickou koncepcí na posvátná místa všech křesťanů, na místa, kde byl Kristus podle tradice pohřben a třetího dne vstal z mrtvých.

Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě

Samotný Chrám Božího hrobu se dodnes nachází uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma. Již od 4. století je toto místo důležitým poutním místem a dnes představuje pro křesťany jedno z nejdůležitějších poutních míst na světě. Jeruzalémský chrám má dnes podobu rozměrné svatyně, v jejímž interiéru se nachází drobná stavba – tzv. kaple Božího hrobu, stojící přímo na místě Kristova spočinutí. Toto místo bylo v historii natolik důležité, že vzniklo hned několik rytířských i řeholních řádů, které si bray za čest i povinnost starat se, udržovat a chránit Boží hrob. Jeden z těchto řádů působil i na území Čech a to Strážci Božího hrobu známí též jako Křižovníci s červeným křížem či Božehrobci. 

Boží hrob ve Vyšším Brodě se od ostatních liší

Stejně jako křížové cesty, tak i Boží hroby měly posvátnost míst Jeruzaléma připomínat i v dalekých končinách. Proto kaple byly často doslova kopírovány a lze se s nimi setkat ve všech koutek Evropy a samozřejmě i u nás. Zřejmě nejstarší hrob na našem území se dochoval ve Slaném. Jedná se o napodobeninu jeruzalémské stavby, kterou najdeme i na jiných místech jako je třeba Mikulov nebo také pražský Petřín. Vyšebrodský hrob má ovšem podobu jinou, zřejmě přizpůsobenou okolnímu terénu, který neskýtal tolik prostoru pro větší a honosnější stavbu.

K soše, uložené v kapli věřící přistupovali především v období postu, kdy se pobožnosti křížové cesty konají. Samotné Boží hroby bývají otevírány večer na Velký pátek a věřící se mrtvému Kristu chodí klanět na Bílou sobotu až do západu slunce, než se opět rozezvoní zvony. V ten okamžik Kristus vstává z hrobu do nového života, což by ostatně mělo být smyslem každého z nás.

Autor je kunsthistorik Pražského arcibiskupství



Akce s článkem
Podobné články