Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Nová registrace
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Lékař radí - CHOPN

Autor: MUDr. Eduard Benc | Datum: 6.11.2019 - 00:00 | Zhlédnuto: 2031x

CHOPN je zkratkou pro CHronickou Obstrukční BronchoPulmonární Nemoc. Je to relativně rozšířená choroba a její charakteristika do značné míry vychází z jejího názvu. Jedná se o dlouhodobé (chronické) onemocnění, které spočívá v zužování a ucpávání (obstrukce) plicních průdušek (bronchopulmonální). Kromě toho se u CHOPN vyskytuje i rozedma plic (emfyzém).


Lékař radí - CHOPN

Hlavním a v podstatě i jediným významným rizikovým faktorem je kouření!!! K tomu mohou přispívat některé genetické předpoklady (například nedostatek alfa-1-antitrypsinu), častá onemocnění zápalem plic a práce v prostředí se škodlivými a dráždivými plyny.

CHOPN se rozvíjí postupně po celé roky. Člověk se stává námahově dušným, častý je vlhký kašel a vykašlávání hlenů. Obtížné dýchání může nakonec omezovat člověka i při běžné fyzické námaze a zúžené průdušky s hromadícím se sekretem jsou vhodné místo pro bakterie, a proto mohou častěji vznikat zápaly plic. Dlouhotrvající těžká CHOPN může narušit dodávku kyslíku tkáním, což vede k cyanóze (modravé až modrofialové zbarvení tkání způsobené snížením okysličení krve) a ke zvýšení počtu červených krvinek v krevním řečišti (polycytémie).

Jak vznikají obě složky onemocnění?

  1. Ucpávání a zužování průdušek
    K tomuto dochází při vdechování škodlivin a že jich v cigaretovém kouři je dost. Dlouhodobě se dráždí stěny a sliznice dýchacích cest. To vede k ztlušťování jejich stěn a zužování jejich průsvitů. Navíc se v takto drážděných sliznic začnou rozmnožovat buňky tvořící sekret.
  2. Rozedma plic (plicní emfyzém)
    Je neméně závažnou součástí CHOPN. Vdechované škodliviny se dostávají až do plicních sklípků. Ve stěnách těchto sklípků jsou krevní cévy a probíhá zde výměna dýchacích plynů mezi plicním sklípkem a krevním oběhem. Škodliviny ve sklípcích způsobí místní aktivaci imunitního systému a vylučování agresivních látek bílými krvinkami. Jedná z velké míry se o látky typu reaktivních kyslíkových sloučenin a vzniká tak oxidační stres. Začnou se odbourávat i stěny plicních sklípků. Místo malých sklípků oddělených od sebe stěnami tak vznikají velké vaky plné vzduchu. Plocha na které dochází k výměně plynů začne klesat, což celkové situaci nepomůže.

CHOPN v těžkých formách může vést i k srdečnímu selhání pravé poloviny srdce. Mechanismus je vcelku snadný k pochopení. Krev teče z pravé poloviny srdce do plicního oběhu, kde je normálně nízký tlak. Proces CHOPN tuto situaci mění. Do části plicních sklípků zúženými průduškami hůře proniká kyslík. V našem těle je to zařízeno tak, že ve stěnách takto nevzdušných sklípků se začnou uzavírat krevní cévy. Proč by taky měly být otevřené, když ve sklípcích není dost dýchacích plynů a není co vyměňovat? Tento proces je podpořen zánikem stěn plicních sklípků (a cév v nich
uložených) kvůli rozedmě. Představme si tedy, že krev z pravé poloviny srdce teče do systému mnoha tenkých trubiček, z nichž se řada začne zužovat a uzavírat. Tlak tvořený srdeční pumpou musí narůst, aby se krev dostala skrz (rozvoj plicní hypertenze). Pravá polovina srdce se začne přetěžovat a vzniká tzv. plicní srdce (cor pulmonale). 
 
Prevence: Základem je nekouřit nebo včas přestat kouřit. Ta malá část lidí pracující v prostředí se škodlivinami ve vzduchu by měla buď používat ochranné pomůcky, nebo zaměstnání opustit.

Pro diagnózu je důležité zjištění výše zmíněných příznaků, vyšetření plic poslechem a rentgen plic. Definitivní diagnózu a určení tíže CHOPN můžeme určit pomocí funkčních vyšetření plic, z nichž jedním z nejpoužívanějších je spirometrie. Součástí vyšetření může být i zjištění koncentrace krevních plynů (Astrup), u těžších případů můžeme najít pokles koncentrace kyslíku v krvi (hypoxémii), což bývá spojeno se zhoršeným okysličením tkání.

Existuje řada léků předepisovaných lékařem, které zvětšují průsvit průdušek (jde o tzv. bronchodilatancia), to do jisté míry vyřeší problém jejich zúžení. Další skupina léků rozpouští hleny a sekrety hromadící se v průduškách a umožní jejich snadnější vykašlání (mukolytika). Jsou to např. preparáty ACC, Mucobene, Erdomed, Bromhexin, Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol a Mucosolvan. Případné infekce dolních cest dýchacích v terénu CHOPN léčíme antibiotiky. Rozedma plic vzniklá zničením stěn plicních sklípků je zcela nevratný proces a žádné léky tyto stěny zpátky neobnoví! Proto prosím nekuřte nebo přestaňte včas.



Akce s článkem
Podobné články