Po šedesáti letech klášter opět chová a prodává ryby
Péče o vlastní rybníky a chov ryb patřil ke klášteru po celá staletí, navíc se jednalo vždy o velmi důležitou součást jeho hospodaření. Nyní se chov ryb do vyšebrodského kláštera po dlouhých letech vrací. S tím se znovu otevřela ve Vyšším Brodě i možnost koupit si přímo od chovatele živé ryby. Největší zájem o čerstvé ryby mají místní obyvatelé a návštěvníci z blízkého okolí. Nabízí se ale i další možnosti. Cisterciácké opatství se díky této nové nabídce může stát i oblíbeným cílem gastroturistů.
Velké investice do navráceného majetku
Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě je v poslední době místem, kde se stále něco děje a neustává se v postupné opravě majetku, který byl řádu konečně v poslední době navrácen. Velké investice a spousta provedené práce je vidět především na samotném areálu kláštera. Každý, kdo jej navštíví byť jen po pár měsících, vždy objeví další zvelebenou část této architektonické perly jižních Čech. Obnova se ale netýká jen objektů samotného kláštera, týká se i hospodářské činnosti, díky čemuž se opatství může postupně na Vyšebrodsku stát i významným zaměstnavatelem.
Čerstvé ryby koupíte každý pátek
Jednou z oblastí, která se opět rozvíjí a zájem o ní se neustále zvyšuje, je chov a prodej ryb. Návrat k této činnosti ale skutečně nebyl jednoduchý. Představa, že mniši obohatili svůj jídelníček a začali s prodejem okamžitě po navrácení rybníků, je lichá. „Restituovali jsme 22 hektarů rybníků, které se nachází především na Vyšebrodsku, ale ten největší máme v Pláničce u Černé v Pošumaví. Všechny rybníky jsme nejdříve opravili, investice to byla opravdu velká,“ řekl redakci videozpravodaje města převor kláštera Jan Justin Berka.
S prodejem začalo klášterní rybářství chvíli po skončení letních prázdnin. Zájemci o čerstvé ryby si mohli ze stánku v blízkosti Rožmberské brány kláštera odnést kvalitní úlovek poprvé 9. září. Od té doby pak každý pátek od 13 do 16 hodin. Prodej bude probíhat během celého roku s tím, že v čase Vánoc bude posílen a ryby budou nabízeny i přímo na vyšebrodském náměstí. V široké nabídce si je možné vybrat z kaprů, pstruhů duhových, sivenů amerických, línů a amurů. „Zájem se neustále zvyšuje, nejvíce si zákazníci přejí pstruha duhového,“ prozradil Jiří Toncar, vedoucí rybářství.
Návrat tradice
Chov probíhá tradičním způsobem tak, jak tomu bylo po celá staletí. Nejen rybníky, ale také historické sádky v areálu prošly opravou a nyní jsou klášterním rybářstvím znovu využívány. Pokud byste do sádek nahlédli, nenajdete v nich jen malé rybky, ale také dospělé ryby, které se v nich několik dní před tím, než se dostanou na stoly zákazníků, „čistí“. Zdroj vody pro sádky je také původní, protéká jimi průzračná voda Hamerského potoka. Tu do areálu přivádí známý středověký opatský kanál.
Tradice provozu chovných rybníků ke klášteru skutečně patří, což potvrzují i slova historika Jiřího France: „Chov ryb byl pro kláštery téměř nepostradatelnou součástí jejich hospodářského systému, protože mnichy zásoboval masem chladnokrevných zvířat, na které se nevztahovala postní přikázání. Ve středověku tvořily postní dny více než polovinu roku.“ Obecně lze říct, že kláštery nikdy nebylo možné chápat jen jako duchovní centra regionů, ale nutně i jako na centra hospodářská. Pokud přičteme správu dalšího majetku, jako jsou například lesy, jednalo se o vždy o významné instituce v této oblasti. Nejenže se tedy podílely na kultivaci životního prostředí, ale dávali také lidem práci. V tomto směru se snad ve Vyšším Brodě už blýská na lepší časy.
